Radan Wagner - Fraktály

 

narozen 31. srpna 1958 v Praze

Absolvoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze (1975 – 1979) a Filozofickou fakultu univerzity Karlovy v Praze, obor dějiny umění (1980 – 1984, doktorát 1985). V letech 1985 – 1989 pracoval jako odborný vedoucí malířského ateliéru ve Státních restaurátorských ateliérech v Praze. Již během studií se zúčastňoval řady akcí a později spolupořádal polooficiální výstavy své generace především pod názvem K ROK. Jako malíř prezentuje svou práci samostatně či na kolektivních výstavách od roku 1987. Byl členem výtvarné skupiny Tunel (1989 – 2001), S. V. U. Mánes (1989 – 2003), Umělecké besedy (2012 – 2013). V letech 2004 – 2009 byl šéfredaktorem časopisu REVUE ART, po jeho obnovení v roce 2014 opět až do současnosti.

Od roku 1989 působil převážně jako malíř a nezávislý publicista. Spolupracoval se Sorosovým centrem pro současné umění, Českým rozhlasem a různými periodiky (Lidové noviny, Reflex, Literární noviny). V letech 2004 – 2010 byl jednatelem a spolumajitelem společnosti Art CZ, později Woxart s.r.o., zabývajícími se českým a slovenským současným uměním. V tomto období byl také šéfredaktorem výtvarného čtvrtletníku Revue Art a hlavním editorem publikace České ateliéry (2005). O roku 2010, kdy se také stal autorem knihy (Ne)očekávané náhody, je opět na volné noze. V roce 2012 byl kurátorem výstavy Retrospektiva Jana Koblasy v Jízdárně Pražského hradu. Radan Wagner žije a pracuje v Praze a Říčanech.

Radan Wagner patří ke generaci nastupující v polovině osmdesátých let, která vyšla z odkazu tradic avantgardy počátku 20. století. Cílevědomě sleduje ideu svého výtvarného názoru. Výrazovými prostředky jsou mu od počátku znaky a symboly známé z mytologie, kultů i archetypů (Společná přítomnost, 1988, Pramen, 1990, Dělení, 1991). Později se jeho kompozice zahušťují objekty a předměty – vznikají „živá zátiší“ či „krajiny duše“. Nejedná se však o pouhé zpodobení reality, ale o výtvarnou analogii světa, reflexi stavů a procesů vlastní a společné existence (obrazy Tanec pod mrakem, 1990, Červená hora, 1997, Plující fragment, 2002).

Kolem roku 2004 došlo na Wagnerově cestě k dalšímu posunu. Pracuje více s dualitou světla a stínu na pozadí „měkké geometrie“ navozující meditativní spočinutí. Jednoduché struktury odkazují k osobním příběhům, pozemským živlům a vyšším zákonům kosmologie (obrazy Červený horizont, 2007, Komplement, 2009, Přibližování, 2010). Zároveň se ale nemusíme ptát po nějakých přirovnáních nebo potom co obraz představuje, neboť obraz vlastně nemá potřebu zobrazovat něco ze známého světa, ale obraz tu zjevuje často tiché vzrušení světem, jeho kmitání, třepotání, neustálé vyvstávání a zanořování. V letech 2010 – 2013 Wagner na čas přerušil malířskou tvorbu. V roce 2014 se vrátil k soustavnému malování a to s důrazem na plošné geometrické kompozice jasnějších barev i kontur a zpravidla intimních příběhů s obecnějšími přesahy a významy.

Radan Wagner, Malá retrospektiva – obrazy a kresby, Sankturinovský dům, Kutná Hora, 1996

Radan Wagner, Společná přítomnost, Praha, 2001

Radan Wagner, Mezi světy, Praha, 2006

Dále je zastoupen v řadě publikací ke kolektivním výstavám

www.radan-wagner.cz/
https://www.facebook.com/radan.wagner