Václav Hollar

(* 13. 7. 1607 Praha, + 25. 3. 1677 Westminster)

O životě Václava Hollara se zachovalo více legend než spolehlivých údajů. Jisté je, že ve 20. letech 17. století opouští Prahu - nikoli z náboženských důvodů, jak bylo tehdy běžné, jeho rodina byla katolická - a odchází do dílny M. Meriana ve Frankfurtu nad Mohanem. Můžeme ho dále sledovat ve Štrasburku a v Kolíně nad Rýnem. Roku 1634 se vydal do Nizozemí, kde se seznámil s díly Rembrandtovými. Životním mezníkem mu byl rok 1636, kdy vstupuje do služeb T. Howarda, hraběte Arundela, anglického vyslance u císařského dvora. Odjel s ním do Londýna, roku 1644 do Antverp a po 8 letech, již natrvalo, do Anglie. Hollarovu kresbu charakterizuje věcná, až vědecká důslednost, vzácná čistota a jemnost. Tvořil volné grafické listy, mapy, portréty, žánrové kresby, zátiší s přírodopisnými motivy, knižní ilustrace. K vrcholům jeho tvorby patří panoramatické městské veduty, vznikající při cestách s hrabětem Arundelem. S ním se dostal znovu i do Prahy a načerpal tu podklady pro pozdější proslavený Pohled na Prahu, který vznikl roku 1649. Jednou z největších sbírek Hollarových děl na světě je dnes pražské Hollareum.

Denkstein, V.: Václav Hollar. Kresby, Praha 1977; Dějiny českého výtvarného umění II/1, Praha 1989